06.03.2013 12:03

Lyžařský kurz 1. A

Lyžařský kurz 1. A

Lyžařský kurz 1. A 

Tentokrát se mou optikou podíváme na lyžařský kurz třídy 1. A, který se konal od neděle 3. do pátku 8. února 2013.

Konečně nastala neděle, na kterou celá třída tak netrpělivě čekala. Nasedli jsme do autobusu a znenadání jsme se ocitli u lipenské přehrady. Ubytování v penzionu Jestřábí v Černé v Pošumaví bylo více než euforické. Pokoje, ve kterých jsme byli ubytovaní, nás nadchly svým vybavením i velikostí.

Sotva jsme se ubytovali a zabydleli, už naše nohy šlapaly do hotelové restaurace vzdálené zhruba padesát metrů od mé cimry. Jen dodám, že umístění mé lóže bylo od restaurace oproti všem ostatním nejvzdálenější. Když nastalo naše první hodování, většina z nás vešla do útrob velkého sálu s otevřenými ústy. Osobně se přiznám, že jsem nikdy nezažil takový luxus. Jídla bylo víc než dost a večeře se skládala zhruba z pěti možných delikates, takže každý našel to, co mu zrovna bylo po chuti.

Ale abych nemluvil jen o jídle, přesuňme se raději k podstatnějším věcem naší horské výpravy. Po desáté hodině večerní nastala tzv. večerka, takže zalehnout a těšit se na sjezdové tratě v nedalekém lyžařském areálu HOCHFICHT v Rakousku. Ráno jsme si museli přivstat, snídaně byla domluvena již na půl osmou ranní. Podávala se formou švédských stolů, takže co jsme chtěli, to jsme měli.
Po příjezdu na parkoviště jsem poprvé spatřil ten krásný, zasněžený, rozlehlý areál. Byl jsem v maximální euforii. Naše velká skupina se rozdělila na dvě poloviny – na lyžaře a na snowboardisty. Já jsem patřil k té první zmíněné, jejímž vedoucím byl náš skvělý tělocvikář, pan učitel Roman Kohoutek. Lyžování bylo vynikající, měli jsme výborné lyžařské podmínky.

Jezdili jsme na třech sjezdovkách vedoucích podél jedné čtyřsedačkové lanovky. Zezačátku jsme jezdili všichni po hromadě, což znamenalo patnáct lidí v jedné skupině. Ale naše třída se s lyžemi skamarádila velice rychle a než jsme se nadáli, mohli jsme jezdit po menších skupinkách. Samozřejmě si nemyslete, že bychom si dělali, co jsme si zrovna zamanuli, náš pan instruktor nás učil správnou techniku lyžování a vše, co k lyžařskému výcviku patří. Co se týče snowboardové skupiny, ta několikrát navštívila i místní snowpark, kde se podle vyprávění skvěle vyřádila.

Po čtvrté hodině jsme se po náročném dni sešli u autobusu a vyráželi jsme zpět do penzionu. Většinou se přijíždělo zpět zhruba půl až tři čtvrtě hodiny před večeří, a tak byl dostatek času zařídit vše potřebné - převléci se, připravit věci k usušení, upravit náš zevnějšek (převážné u něžnějšího pohlaví) atd. Všechny dny se odehrávaly zhruba podobným způsobem, akorát se každý den jezdilo trochu jinak nebo na jiné sjezdovce. Po večeři jsme se pod vedením naší třídní učitelky Šárky Martinovičové sešli na společný skupinový večer. Také jsme společně hráli hry, stolní tenis, šipky nebo třeba kulečník. Někteří nadšenci chodili odpočívat do sauny.

Z mého pohledu byl lyžařský kurz velmi povedený, vše vyšlo na jedničku a hned bych se sebral a zopáknul si to. My, studenti, jsme si přivezli spoustu zážitků z další společné školní akce, na kterou se zkrátka nedá zapomenout. Dalším plusem naší výpravy je skutečnost, kterou bychom též neměli opomenout - absence jakéhokoli zranění nebo nemoci.

Děkuji za skvělou příležitost zažít se svou třídou perfektní zážitky a možnost využití krásného lyžařského zahraničního areálu. Poděkování patří především našim skvělým instruktorům, panu učiteli Romanu Kohoutkovi a jeho bratru Jiřímu, naší výborné třídní učitelce Šárce Martinovičové, a také panu řidiči, který dokázal naši zvířecí výpravu převážet po celou dobu, aniž by se psychicky zhroutil.

Vojta Včelička, 1. A

Fotky z lyžařského kurzu neleznete v GALERII.

Tisknout



Vodňany

Vodňany

TRIVIS, a.s.

TRIVIS - Střední škola veřejnoprávní Vodňany, s.r.o.

TRIVIS - Střední škola veřejnoprávní Vodňany, s.r.o.

Palackého 81
389 01 Vodňany