19.06.2016 17:04

Vodácký kurz 3.A 14.-16.6.2016

Vodácký kurz 3.A 14.-16.6.2016

            Přiblížila se polovina června a s tím i náš vodácký kurz. Z vyprávění starších ročníků jsme slýchávali, že na „vodáku“ je vždy kupa srandy a moře zážitků (kterých měli někteří více než jiní, ale o tom až déle). A tak jsme se, jako všechny třídy před námi, sešli ráno na nádraží, nasedli na vlak a vyrazili do Českých Budějovic. Odtud jsme se, pravda, pro někoho na první pohled trochu chatrným, ale stále provozuschopným, autobusem vydali k „Vikingovi“.

            Jako první jsme samozřejmě postavili stany a nafasovali barely, pádla, vesty a lodě. Nezbývalo už nic jiného, než nasednout opět do autobusu a za zpěvu refrénu písně Na širém moři (víc než „hou, hou samá voda“ jsme zatím neuměli) se vydat na naši první plavbu po Vltavě.

            Chvíli jsme jen tak kroužili na vodě, abychom se všichni naučili, nebo si zopakovali, jak se kánoe ovládá. Pak jsme vyrazili k prvnímu jezu. Ten vypadal na první pohled celkem hrozivě, ale to se zdají být všechny, když jste ještě žádný nespluli. Někteří ho zdolali s ledovým klidem, jiní si u toho museli zařvat, ale všichni jsme jej bez větších újem zvládli. Další jezy už pro nás tedy nebyly problém. Následovala zastávka na něco malého k snědku a v Rožmberku jsme si ještě zkusili balancování na lodi, abychom se pořádně vymáchali předtím, než budeme zkoušet záchranu z jezu. Což byla mimochodem docela zábava, hlavně pro přihlížející, protože se ne vždy podařilo hodit házečku včas a nešťastník tak plaval dál unášen proudem, než se zachytil daleko za šlajsnou. Všichni v celku, ale pořádně mokří, jsme usedli zpět do lodí a spluli poslední úsek k místu odvozu. Po velmi vydatné večeři jsme si rozdělali oheň a strávili příjemný večer.

            Ve středu ráno jsme se probudili do deštivého dne. Naše protestování, že je moc zima, nám bylo houby platné, protože my přeci nejsme z cukru, takže jsme po snídani vyrazili na řeku. Teplé oblečení nám přišlo vhod až do druhého jezu, kde se část z nás vykoupala. Kdo se nevykoupal zde, a nepodařilo se mu to ani v Českém Krumlově na Lyře, hrdě se o to postarala vrba za tímto jezem, které jsme příhodně začali přezdívat „Vrba mlátička“. Než jsme z Krumlova vyjeli, skoro na nikom nezůstala nit suchá. Všem nám proto bodla zastávka „U Milana“, kde jsme si dali teplý čaj a jídlo.

            To, že se ztrácejí pádla, vesty, nebo barely, na to jsou v půjčovnách už zvyklí, ale jistě se jim ještě nestalo, že by někdo ztratil loď. Málem jsme měli prvenství, protože špatně vytažená loď se bez povšimnutí vydala na cestu a na poslední chvíli se ji podařilo zachránit asi 3 km po proudu (tímto děkujeme Matesovi a Honzovi Pečenkovi). Pohroma byla zažehnána, takže jediné, co nám zbývalo, byl jez ve Zlaté Koruně. Než přijel autobus, zkusili si někteří splutí single, nebo pozadu. Za zpěvu „hou, hou samá voda“ (a za svitu slunce, které se uráčilo vylézt zpoza mraků) jsme se vydali do kempu.

            K vodáctví patří samozřejmě i kytara a zpěv, takže jsme večer znovu rozdělali oheň a pěli, co hrdlo ráčí. Nezastavila nás ani neznalost akordů - kdo by potřeboval doprovod na opakovací písničky - takže se od našeho ohně linulo kempem: „Byl jeden pán, ten kozla měl...“, a jiné. Brzy se k nám přidaly i ostatní skupiny a ze všech koutů byl slyšet zpěv.

            Poslední den se obvykle opakuje úsek Viking – Krumlov. Ani u nás tomu nebylo jinak. Počasí se umoudřilo a my, jako již zkušení vodáci, kteří už tyto jezy jednou jeli, jsme se mohli vydat na vodu. Celkem se nám dařilo, ale jez Lyra opět nezklamal a pokřtil i jedinou dvojici, která do této doby zůstala suchá.

            Tak jsme dorazili až na konečné místo, kde proběhlo tradiční pasování na trivisácké vodáky. Unavení, ale šťastní jsme naložili lodě a (za zpěvu hádejte jaké písně) vyrazili do kempu, kde jsme se naobědvali, sbalili a vydali se na cestu domů (ještě malá poznámka, když je vám v autobuse špatně, sedejte si dopředu). Nasedli jsme do vlaku s pocitem, že na letošním vodáku se nám podařilo překonat dva rekordy. Ten první byl v čase, za který se nám podařilo Český Krumlov zdolat, a ten druhý byl v počtu, kolikrát se dokázala jedna posádka cvaknout na jezu i mimo něj.

            Děkujeme učitelům a Honzovi Pečenkovi, že to s námi vydrželi. Snad se i bavili stejně dobře jako my a doufáme, že si příští ročníky vodák užijí stejně, jako my!

Na kompletní fotogalerii z kurzu se můžete podívat ZDE

Tisknout



Jihlava

Jihlava

TRIVIS, a.s.

Střední škola veřejnoprávní a Vyšší odborná škola bezpečnosti silniční dopravy Jihlava, s.r.o.
Brněnská 2386/68