15.04.2014 09:59

Výprava do věznice v Rapoticích

Výprava do věznice v Rapoticích

          Jako studenti 3. ročníků jsme dostali nabídku navštívit věznici Rapotice. Vyučující penologie dodal, že se exkurze zúčastní pouze ti vybraní s  vyhovujícím hodnocením z písemek a zbytek zůstane ve škole. Jako vybraní jsme měli předložit občanský průkaz ke kontrole jeho platnosti, zbytek zařídila škola. 9. 4. 2014 kolem půl osmé byl sraz u školy, všichni jsme tam byli v čas, a tak jsme bez problémů mohli vyrazit na cestu.

Po cestě byla legrace, časem však omrzela a přecházela v neklid a nejistotu, co to vlastně v té věznici krom vězňů ještě uvidíme. Konečně se starší karosa za pomocí zkušeného řidiče dohoupala k cíli a my mohli vejít do kontrolní budovy pro vstup do věznice. Hned nás uchvátily ohromně těžké dveře a taky skutečnost, že si nás vězeňská služba zvala po čtyřech k zapsání občanského průkazu a k projití rámem na kontrolu nežádoucích předmětů. Nakonec jsme ještě dostali visačky s nápisem „návštěva“ a čekali jsme, až si nás převezme další člen vězeňské služby.  Ten nás odvedl přes dvůr věznice do budovy pro návštěvy. Po cestě jsme si všímali trestanců, kteří na nás koukali stejně jako my na ně. Ačkoli jsme neměli k nim žádné připomínky, oni jich na nás měli dost, převážně však na naše dívky. Každý z nás pak cítil jakousi nejistotu a částečný strach. V místnosti  nás pak seznámili s řádem věznice a také,  jak bychom se měli chovat. Pokud se budeme chovat tak, jak popisovali, nehrozí nám rozhodně žádné nebezpečí. Také jsme se dozvěděli, že dříve areál sloužil jako vojenská raketová základna. 

Rozdělili jsme se na dvě skupiny a začala prohlídka areálu a budov věznice za normálního chodu. Začali jsme popisem areálu a jeho zabezpečením, potom jsme si prohlédli tělocvičnu s posilovnou. Dále jsme přešli k budově, kde se nacházely cely pro ty, co těžce ,,zlobí“ i ve vězení. Žádný hezký pohled na místnost 1,5 X 3 m rozhodně nebyl, a když vám ráno zamknou kovovou postel ke zdi a vám nezbyde nic jiného, než sedět na židli u stolu a číst bibli. No a chodit na turecký záchod se taky nikomu nelíbí a být tam 23 hodin denně a 14 dní po sobě také ne. Podmínky jsou prý hodně zpřísněné, aby se nic podobného už nikdy neopakovalo. Přešli jsme do budovy s klasickými celami, jako to znáte třeba z televize. Zbytek věznice je rozdělen na místnosti, kde má každé patro své sociální zařízení a vězni se mohou volně navštěvovat po pokojích. V celách z nás měli srandu, a když se jeden z vězňů začal před námi vysvlékat, musel ho jeden příslušník vězeňské služby ukáznit.

Po prohlídce jsme se vrátili zpět do návštěvní místnosti, kde nám udělali přednášku o vězeňství v ČR a vůbec o tom, co jsme dnes viděli. Ještě jsme mohli jednotlivě podávat různé otázky. Potom jsme opět prošli přes dvůr až do kontrolní budovy, kde jsme znovu prošli stejnou kontrolou jako při příchodu. Všichni nasedali do autobusu s touhou nikdy se už sem nevracet. Nicméně exkurze to pro nás byla velice přínosná a výjimečná, a byli jsme velice rádi, že jsme mohli něco takového vidět na vlastní oči.

                                                                                                                                             M. Veleba 3.B

Tisknout



Jihlava

Jihlava

TRIVIS, a.s.

Střední škola veřejnoprávní a Vyšší odborná škola bezpečnosti silniční dopravy Jihlava, s.r.o.
Brněnská 2386/68