Cyklo-sportovní kurz 2013 - 1.A

Cyklo-sportovní kurz, který proběhl ve dnech 28. - 30.5.2013

1.den – cesta do Cyklocampu, Staré město pod Landštejnem – Cesta do Cyklocampu mi přišla jako věčnost. Byly to samé kopce a dokonce jsme měli jednu zraněnou- Kikču Karáskovou, která poté byla převezena do nemocnice, kde zjistili, že je v pořádku a má pouze naražený bok a nějaké odřeniny.


          - výcvik na lanové dráze - Na první pohled vypadala lanová dráha snadná, neboť to byly nejprve nízké překážky, až jsme ale přešli na vysoké lanové překážky, už to nevypadalo tak snadno. Když jste stáli nahoře, báli jste se podívat dolu, natož stoupnout na nějakou z překážek. Jinak to bylo fajn a všichni, kdo tam šli to zvládli v pořádku a bez zranění.

 

2.den – cyklistický výcvik – Když jsme se dozvěděli, že pojedeme okolo 40km všechny nás smích přešel, a tak jsme přemlouvali instruktory, aby nám cestu zkrátili a naštěstí tak udělali. Přesto, že cesta byla zkrácená, byla hrozná. V prvních 5ti minutách jízdy Marii Maříkové prasklo kolo, tak se muselo dojet pro nové. Pak už jsme se pustili do jízdy lesem, která byla příšerná- samé bláto a kaluže vody a instruktorka Terka spadla do maliníku. Po cestě lesem jsme se dostali na krásnou silnici a vše bylo v pořádku. Všechno jsme stihli a měli jsme ještě čas, proto jsme si zašli na limonádu do hospody.


         - paintball –
Snad na jediný paintball se každý těšil a v hlavě přemýšlel, koho z druhého týmu postřílí. Převlékli jsme se do obleků, rozdělili jsme se na týmy a přestřelka mohla začít. Postupně jsme ale za naší instruktorkou chodili, že nám nejdou zbraně. Naše instruktorka byla zklamaná, ale zbraně se snažila opravit, i když to moc nemělo cenu. Někdo chytl pár ran, bylo pár modřin, jinak to ale bylo super a každý byl rád, že si zahrál.


         - aquazorbing –
Hned po ránu nám Terka oznámila, že půjdeme na aquazorbing. Byla ale zima a nikomu se nechtělo. Samozřejmě kluci byli odvážní a šli do toho jako první. Po chvíli se ale zjistilo, že jde používat pouze jedna z koulí, neboť druhá je prasklá, tudíž do ni zatékala voda, proto už šlo pouze pár lidí a zase jsme mohli jít zpět do campu.


         - jak přežít na poušti –
Jak přežít na poušti, hra, která nám nejspíše měla pomoct, jak přežít na poušti, kdyby s námi náhodou spadlo letadlo právě v nějaké poušti. Terka nám nadiktovala 15věcí a my jsme měli řadit, které jsou nejvíce důležité a které vůbec, naše verze však byla nejkratší. Použili bychom pouze vodku k tomu, abychom se opili a pistol k tomu, abychom se zastřelili. Když jsme ale slyšeli, co bychom potřebovali nejvíce, všichni jsme docela koukali, proto si myslím, že naše verze by byla nejlepší a rychlá.


         - táborák –
Zrovna, když jsme si chtěli nanosit klacky, abychom mohli rozdělat oheň, začalo pršet. My jsme to ale nevzdávali, nanosili jsme klacky a oheň jsme rozdělali. U ohně nás moc nebylo, ale když jsme dostali podmínku, že pokud nebudeme u ohně, že bude večerka, přišli skoro všichni k ohni. Někdo se však zrovna vysprchoval a umyl si hlavu, proto nechtěl být venku a byl v chatce.

3.den – bumper ball –
Krásně jsme se poslední den naobědvali jahodových knedlíků, měli jsme chvíli čas, aby se nám jídlo uložilo, protože jsme potom šli na bumper ball. Skoro každý byl nadšený a hrozně se na to těšil. Kluci za pomoci instruktorů nafoukali koule a hra mohla začít. Většina si do nich nejprve zkusila vlézt, udělat kotoul a párkrát se převalit, abychom věděli, jak pěvně se máme držet, abychom nedopadli na hlavu a nebolelo nás to. Vyzkoušeli jsme si to a hra mohla začít. Do kruhu se postavili dva lidi oblečené do koule a jeden musel druhého vyřadit z kruhu. Bylo to vtipné se dívat na všechny ty lidi, jak vylétli z kruhu ven. Všechny, kteří toto zkusili to bavilo a ani se nedivím, bylo to super.



          - soutěž kriminalistiky
– Ráno jsme si mysleli, že už nic nebudeme dělat a budeme mít volno, tak to ale nebylo. Terka po campu rozvěsila portréty nějakých vymyšlených mužů se jmény, rozřadili jsme se do skupinek a šli jsme na hru. Jeden seděl u stolu a zapisoval, zbytek běhal po campu, hledal portréty, musel si je zapamatovat a poté portrét složit a zapsat čísla částí obličeje. Pro někoho dobrá hra, pro někoho únavná a nudná. Bylo tam moc portrétů a v polovině už to všechny přestávalo bavit.
 

          - cesta do Slavonic –
V den odjezdu nám samozřejmě pršelo, proto jsme všichni byli moc nadšení a všem se nám moc chtělo jet. Nic jiného nám ale nezbývalo, tak jsme nasadili pláštěnky a vyjeli jsme na cestu. Vyjeli jsme brzy, protože se předpokládalo, že na místo dojedeme kolem 16hod. Realita však byla jiná, než představa. Asi nás všechny hnal déšť, navíc byla cesta z kopce a na vlakové nádraží jsme všichni naprosto mokří dojeli kolem 15hod. Nikdo nechtěl ani věřit, že jsme to zvládli tak rychle. Na vlakovém nádraží jsme se převlékli do suchého oblečení a pak už jen následovala cesta domů.

Fotka 11

Cesta ze Slavonic

Ubytování

Fotka 7

Fotka 9

Fotka 8

Fotka 14

Fotka 15

Fotka 6

Tisknout



Jihlava

Jihlava

TRIVIS, a.s.

Střední škola veřejnoprávní a Vyšší odborná škola bezpečnosti silniční dopravy Jihlava, s.r.o.
Brněnská 2386/68